“Work hard, play hard“ je jedno z kréd pod-
nikatele a světoběžníka George Parob-
ka. Pochází z Československa, emigroval
do Anglie a velkou část života strávil pend-
lováním mezi Anglií, Švýcarskem a Francií,
kde má jeho firma LAIC pobočky. Začát-
kem 90. let přijel i do Prahy, a tak kilome-
try v jeho itineráři ještě přibyly. Pojďme ale
k jeho úplným začátkům.
SEN O ÚTĚKU
George měl cestování už ve svých genech
a bylo jasné, že ho ani ostnaté dráty ne-
dokáží zadržet. Narodil se českému otci
a francouzské matce, babička byla Vídeňač-
ka a dědeček Angličan. Jeho DNA tak neslo
prvky svobodného světoobčana. Od útlého
dětství snil o tom, že jednou odpluje lodí
za dědou do Anglie. To také později udělal,
ale to už jeho děda nežil.
Otec byl vědec, který neměl rád jakouko-
li normalizaci, diktaturu a lidi, co mu říkají,
co si má myslet, v co věřit, a tak vůbec. Byl
také amatérský muzikant a syn šel v jeho
stopách. Mladého George bohužel během
dětství zasáhl těžký osud.
„Maminka těžce onemocněla, a když jsem ji
nejvíc potřeboval, tak zemřela. Protože jsme
jako rodina byli na sebe úzce navázáni, tak
se táta složil a v podstatě se už nevzpamato-
val,“
vzpomíná George.
Maminka si vždy přála křesťanský pohřeb
v kostele. To se tenkrát moc netolerovalo,
a to bylo tou poslední kapkou. Otce vyhodili
z práce. George musel ukončit školu a na-
stoupit na dráhu. Společně každou volnou
chvíli chystali útěk za svobodou. Přípravy
trvaly několik let.
„Do Anglie jsem se dostal jen s jedním batohem,
byl jsemmladý a neměl vůbec nic. Měl jsem ovšem
velké štěstí. Poznal jsem lidi s velkým L a ti mi
dali šanci, předali mi své zkušenosti, hodně mne
naučili a mohl jsem dostudovat. Moje první mís-
to bylo vedoucí výpočetního střediska. Vytrvale
jsem pracoval a mnohé se naučil a středně vel-
kou firmu jsem vyměnil za velkého giganta. Ně-
kolik let jsem byl ředitelem nového výpočetního
centra a po zavedení všech systémů jsem si řekl,
že je čas zkusit něco sám. Psal se rok 1987 a já
založil vlastní firmu,“
říká George po letech.
Tady začíná svou činnost Georgova společ-
nost LAIC / ICC, která se specializuje na vý-
voj a dodávání systémů na zakázku pro le-
tectví. Původně malá firmička se postupně
zvětšovala podle potřeb vyhovět všem za-
kázkám a roste dodnes.
BÝT ÚSPĚŠNÝ JE ZÁVAZEK
George si uvědomuje, že být úspěšný s sebou
přináší také velký kus odpovědnosti. Nejen
k sobě samému, ale především k zaměst-
nancům i celé společnosti.
„Když podnikáš, máš samozřejmě závazek
ke svým zákazníkům – obchodním partnerům,
ale také ke svým zaměstnancům – kolegům,
kteří na tebe spoléhají, že budou mít každý
měsíc práci a za ni dostanou příslušný honorář,
který odnesou domů svým rodinám. Věří, že
se o ně zkrátka postaráš. Také máš povinnost
podpořit mladé talenty, a v neposlední řadě
handicapované lidi a seniory, a přesně to se
snažím dělat.“
Rodiče vedli George od začátku ke vzdělání,
hudbě a sportu, který mu v dospělosti pomá-
há relaxovat po vysokém pracovním nasaze-
ní. A právě sport se mu stal málem osudným.
„Při jedné cestě přes Francii jsem si zajel do hor,
abych si trochu zalyžoval a přitom odpočinul.
Při sjezdu jsem měl vážný úraz a několik let
jsem se léčil.
Prošel jsem situacemi, kdy jsem nevěděl, jestli
se probudím a jestli budu mít obě ruce, budu
na vozíčku, jestli vůbec přežiju. Ležel jsem a jedl,
a začal přibývat na váze,“ George popisuje své
zdravotní problémy, kterým musel čelit.
„Přibral jsem opravdu hodně, téměř na 180 ki-
logramů. Věděl jsem, že je to neúnosné, a tudíž
musím zhubnout, že je to má odpovědnost vůči
rodině i vůči sobě samému. Během roku a půl se
mi podařilo shodit 90 kg.“
Protože je George zcestovalým mužem,
citlivě vnímá rozdíly mezi etikou podnikání
v Anglii a současným českým prostředím.
Právě proto klade důraz na hodnoty, které
prověřil čas – dané slovo, čestnost, slušné
chování...
KDE ČERPAT SÍLU
Naštěstí je na světě plno krásných věcí,
a právě z nich George čerpá svoji sílu.
„Člověk musí čerpat z dobrých skutků a z pozi-
tivních emocionálních zážitků. Tady nabere vel-
kou sílu. Kdyby od života jen bral a nic nedal, tak
nemá z čeho čerpat. Mám radost z cestování,
mám radost z krásných věcí, když můžu někam
jít, když můžu něco hezkého zažít. Líbí se mi
vzpomínat na něco pěkného. Třeba včera jsme
s mojí paní vzpomínali na jedno setkání v na-
šem klubu, jak jsme tam seděli, povídali, zpívali
a bylo nám dobře. Takové momenty jsou vzác-
né, není jich moc. Úzký okruh známých a přátel,
který je založen na hodnotě, a ne na kvantitě -
z toho mám radost. Je úžasné, že jsou takoví
lidé, že si může člověk popovídat, může si doo-
pravdy užít a něco mu to i duchovně dá.“
Muž s
integritou
ÚSPĚŠNÉ
PŘÍBĚHY
15
