se identifikovat s filmovým hrdinou a prožít
si to u televizní obrazovky. Tradiční partner-
ské vazby přestávají plnit svou funkci. Sexu je
všude dost a žena už muže jako svého živite-
le a ochránce nepotřebuje. Vše, co bylo kdysi
pevné, podléhající řádu a dlouhým tradicím, je
nyní rozkolísané a nestabilní. Lidé se nemají
k čemu ukotvit, spočinout v klidu, nadechnout
se a jít dál. Co platilo včera, dnes již neplatí.
Do materiální plnosti se vkrádá nejistota
a strach. Duše lidí se hlásí o kousek spirituální
potravy, která ale nepřichází. Konzum vzkvé-
tá a mučí lidského ducha. Psychická strádání
jsou na svém vrcholu a ani nekonečné množ-
ství antidepresiv to nemohou zastavit.
Demokracie uvolňuje obrovský lidský poten-
ciál a spouští proudy kreativity. Dává všem
příležitost něco nového vytvořit, vymyslet,
být užitečný. Problémem lidí ale zůstává je-
jich chybné chápání. Demokracie tady není
pro některé vybrané jedince, aby dostatečně
zbohatli, ale pro svobodnou a důstojnou for-
mu kultivace a rozvoje lidského společenství.
Každý by měl svojí činností přispívat tomu-
to zájmu. Křehkost existence lidského rodu
by měla motivovat všechny k vydání toho
nejlepšího, co v nich je. Péče o planetu a její
udržitelnost by měla lidstvo sjednocovat
v jeho snažení. Vyčerpaná, znečištěná a vytě-
žená planeta nás nemůže uživit a nebudeme
mít žádnou šanci k našemu přežití.
Lidé se den co den beztrestně a nic netušící
dopouštějí zločinu na demokracii. Zneužívají
její obecně prospěšné poslání pro své indivi-
duální zájmy. Oslabují ji a dávají šanci jiným
nedemokratickým režimům a cizím kulturám
k její možné budoucí eliminaci.
LÉČIVÉ
PŘÁTELSTVÍ
Věřím, že máme stále šanci. Stejně tak, jako
se vyvíjí člověk, roste ve svém poznání i lidská
společnost. Každý z nás prošel prenatálním
obdobím totálního splynutí se svojí matkou,
oddělením se a výchovou v rodinných struk-
turách, vymezením se vůči rodičům a napl-
něním svého ega až ke zralé dospělosti. Také
lidé byli nejprve ve svých jeskyních součástí
matky přírody, životně na ni odkázáni, po-
stupně kultivováni v různých náboženských
a autoritativních strukturách, aby se tomu
vymezili, osvobodili, zahleděli sami do sebe,
skoro se vzájemně zničili, až dospěli k nové-
mu spojení a vyzrálé zodpovědnosti za osud
svůj i celé planety.
Věřím ve vývoj a ten mi dává naději, že všech-
no nakonec zvládneme. Pozoruji celá deseti-
letí společnost a mám z toho chvění. Na dru-
hou stranu i silné odhodlání něco s tím dělat
a nezůstávat lhostejný. Zkoušel jsem v minu-
losti různé formy pomoci, ale nebyl jsem teh-
dy moc úspěšný. Alespoň jsem se ale mohl
poučit a rozpoznat v sobě falešnou svůdnost
pomáhání. Pomáhat něčemu dobrému je jistě
správné, ale nesmí dojít k záměně toho, čemu
je pomáháno, se sebou samým. Aktivně jsem
například organizoval různá protikorupční
snažení, poskytoval tiskové konference a vy-
zýval kmotrovskou vládu k očistě prostředí.
Svítily na mě televizní kamery, užíval jsem si
to, ale nakonec jsem si uvědomil, že téma ko-
rupce se stalo skvělým výtahem mojí osoby
do médií. Navíc jsem si připadal jako pan dob-
rý, který je lepší než ti zlí. Nechal jsem toho
a cítil jsem se provinile.
Poznal jsem se a uvědomil si, že bych ne-
měl být středobodem českého veřejného
prostoru, jakkoli je to lákavé. Zmenšil jsem
se a řekl si, že má smysl dávat pozornost
jen těm věcem, které můžu bezprostředně
ve svém okolí ovlivňovat. Jen tady může
být šance na změnu. Veden znalostí stavu
společnosti, resp. její rozdrobenosti a v úctě
ke svému jménu Drobík, jsem si umínil, že
začnu v tomto vymezeném prostoru lidi
stmelovat a propojovat, aby mezi nimi vzni-
kalo to nejcennější, co mohou spolu vytvořit,
a tím je PŘÁTELSTVÍ. Pochopil jsem, po více
než desetiletém procesu, že právě toto je
základní lidskou hodnotou a účinným poji-
vem. Vzniká v lůně důvěry a prorůstá s hoji-
vými účinky do mezilidských vztahů. Drží lidi
pohromadě a odbourává jejich sebestředné
zájmy. Zaceluje šrámy egoismu a posouvá
každého do vyššího stupně vědomí.
Přepsal jsem své životní poslání a vtiskl
tam hodnotu přátelství jako základ mého
směřování. Chtěl bych k sobě přitahovat
druhé a být obklopen lidmi stejně hodno-
tově nastavenými. Chtěl bych být s nimi
pevně propojen, abychom společně čelili
možným přicházejícím hrozbám. Chtěl bych
být zaplaven vlnou přátelství a cítit její sílu.
Chtěl bych, aby se přelévala dál a pomáhala
uzdravovat naši roztříštěnou společnost.
Chtěl bych, aby přátelství posilovalo naši
demokracii a ta byla schopna čelit všem
útokům možného nepřátelství.
Přátelství zcela jistě nevyléčí všechny spo-
lečenské neduhy, nebude mít sílu uhasit
mnohá ohniska světových konfliktů, ne-
zamezí naplno drancování naší planety,
nepřerodí mocichtivé vládce v umírněné
beránky. Řešení těchto problémů je daleko
komplexnější a dlouhodobější záležitostí.
Může ale sehrát důležitou roli. Každý
den pozoruji kolem sebe, kolik dobrých
věcí vzniklo mezi těmi, kteří byli nejprve
odděleni, a pak je přátelství dalo dohro-
mady. Svět musí být prostoupen nekoneč-
ným množství takových přátelských mikro
vztahů, protože v jejich součtu vzniká ob-
rovská transformační síla.
Ještě asi dlouhou dobu budou lidé pociťovat,
stejně jako já, chvění v podbřišní krajině, než
se ta jejich opravdová krajina kolem nich
promění z nebezpečných mokřadů v plodivý
ovocný sad. Nevím, kdy lidská populace
dozraje ve šťavnaté plody, co ale vím, že má
hluboký smysl zaměřit už dnes své osobní
směřování a poslání k sázení stromů. Měli
bychomsi všichni přát, aby IvanMedek jednou
z pomyslného nebe ohlásil: „Rozpouštím svoji
rozhlasovou redakci, tanky se nikam nevalí
a demonstrace už se nikde nekonají.“
PŘÁTELSTVÍ AŤ JE NOVODOBOU ZBRANÍ
HROMADNÉHO ŠTĚSTÍ !
11
