Jan Hartl (*1951) začal studovat sociologii na kon-
ci šedesátých let, tři roky po znovuobnovení sociolo-
gie na našich vysokých školách. Komunistický režim
zhruba dvacet let považoval tuto disciplínu za buržo-
azní pavědu. Sběr dat směl tehdy probíhat pouze pod
pečlivým dohledem strany a publikování poctivých
výsledků bylo tabu. Svoboda bádání a možnost využít
zkušenosti přišla až po revoluci. Nezávislé průzkumy
TRENDY jeho společnosti STEM už více než dvacet let
mapují společenský vývoj v naší zemi.
Uvažoval o emigraci, ale dnes nelituje, že zůstal. Na-
rážel na překážky, ale zvládl je. Byl na dně i se svým
podnikáním, ale dostal se zpět. Myslel, že někdo ocení,
co pro českou společnost dělá, ale dosud zatím čeká.
Přinášíme vám jeho otevřenou výpověď o často dra-
matických začátcích, stavu naší společnosti a také
o nefunkčnosti českých elit.
Společenské elity
neplní svoji funkci
Sociologie jako buržoazní pavěda
Vystudoval sociologii, která byla až do roku 1966 prohlašována ko-
munisty za buržoazní pavědu. Na filosofické fakultě byl v roce 1969
otevřen ještě jeden takový obor – politologie. Tehdy na tuto experi-
mentální kombinaci dvou buržoazních pavěd přijímali asi šest stu-
dentů a on byl jedním z nich.
Za komunismu se řádné průzkumy veřejného mínění nekonaly. Po-
kud takový výzkum proběhl, byl na okrajové otázky a výsledky byly
tajné. Instituce, které výzkumy prováděly, byly přímo podřízeny od-
dělení propagandy a agitace ÚV KSČ.
„Bylo to i legrační“,
vzpomíná Jan Hartl na otázku jednoho svého kole-
gy v jednom průzkumu,
„Srovnáte-li kapitalistický a socialistický režim,
řekl byste, že socialistický režim je za prvé o hodně lepší, za druhé o trošku
lepší a za třetí oba dva jsou stejné?“
V sedmdesátých letech byl přesvědčen, že nutně musí emigrovat.
Z toho nakonec sešlo, protože se na tom nedomluvil se svou ženou,
která měla strach o osud rodiny.
„Tak jsem tu zůstal trčet a řešil jsem, jak dodělat aspiranturu a nemuset se
stát členem strany, což bylo z osobního hlediska i hlediska rodinné anam-
nézy nemožné. Hrál jsem hru na zdržovanou a kličkoval, což se nakonec
podařilo. Skončil jsem ale jen malou obhajobou.“
Velká výzva
Podnětem k založení vlastního podnikání byl proces frustrace a ne-
naplnění z minulého režimu. Bylo mu téměř čtyřicet a on si uvědo-
moval, že už nemá tolik času se ještě o něco velkého pokusit. V roce
1990 zakládá firmu STEM, Středisko empirických výzkumů při Soci-
ologickém ústavu. Byla to vlastně těžkopádnost akademie, která ho
přivedla k přechodu na soukromou živnost. Bylo potřeba reagovat
pružně a rychle, monitorovat vývoj společnosti hned, ne až to někdo
schválí. Se dvěma mladými kolegy vytvořili první českou nezávislou
Připravil: Luboš Drobík / Foto: Jan Hartl
32
