Připravil: Jiří Kučera / Foto: autor
Jednou z významných změn, kterou přináší nový občanský zákoník,
je zavedení v českém právním prostředí dosud zcela neznámého
institutu – svěřenského fondu. Svěřenský fond je běžným
institutem anglosaského commom law, kde je označovaný jako
trust a jeho charakteristickým znakem je oddělenost majetku trustu
od majetku zakladatele.
1. Svěřenský fond, jeho vznik a charakteristika
Svěřenský fond je účelově osamostatněný majetek bez právní
subjektivity – majetek bez pána – sloužící ke stanovenému účelu,
soukromému či veřejnému. Vzniká tím oddělené vlastnictví, k němuž
původní vlastník nemá vlastnická práva. Tato práva vykonává
takzvaný svěřenský správce, který není vlastníkem majetku ve fondu,
ale je povinen jej spravovat ve prospěch beneficientů fondu, kterým
zákon říká obmyšlené osoby.
Svěřenské fondy jsou podobné nadacím, liší se od nich však zejména
nedostatkem právní osobnosti, větší variabilitou účelu, absencí
veřejnoprávního dohledu i veřejného rejstříku svěřenských fondů
a možností dočasného trvání fondu.
Svěřenský fond vzniká vyčleněním určité části majetku z majetku
zakladatele fondu, ke kterému dochází nejčastěji smlouvou, případně
závětí, přičemž současně s vyčleněním majetku musí souhlasit
alespoň jeden správce s převzetím správy nad nově vzniklým fondem.
Při zakládání svěřenského fondu vydává zakladatel povinně statut
svěřenského fondu ve formě notářského zápisu, který upravuje
základní náležitosti fungování fondu. Dále s majetkem nakládá pouze
správce, kterých může být více, a v takovém případě je dokonce
možné, aby správcem byl i zakladatel.
2. Výhody a využití svěřenského fondu
Výhodou svěřenského fondu pak např. je, že vyčleněný majetek je
chráněn před případnými věřiteli, kteří by si jinak mohli nárokovat
majetek zakladatele. Lze se tak např. zajistit proti nepříznivým
následkům platební neschopnosti, ale i proti věřitelům beneficienta
(obmyšlené osoby).
Další výhodou pak může být např. vyhnutí se lehkovážnému
hospodaření obmyšleného (kterým může být i dědic) s majetkem
zakladatele, jelikož jsou přesně dány podmínky vyplácení (např.
ukončení studia, dosažení určitého věku apod.). Svěřenské fondy
tak mohou zajistit efektivní mezigenerační transfer majetku,
ale také sloužit jako pojistný fond pro případ nemoci, pracovní
neschopnosti etc.
Jednou z největších výhod fondu je, že majetek nemusí být pouze
v České republice, ale kdekoliv, kde tamní právní řád umožní správu
takového majetku správcem fondu.
Svěřenský fond lze dále využít např. ke kolektivnímu investování.
Takové investiční svěřenské fondy však budou podléhat přísnější
regulaci dle zákona o investičních fondech.
Svěřenský fond lze pak zřídit také za účelem veřejným k naplňování
vzdělávacích, vědeckých či jiných prospěšných účelů.
3. Závěr
Svěřenský fond svou neformálností a možnostmi, které právní
úprava poskytuje, jistě najde mnoho způsobů využití nejen k ochraně
majetku či podnikání, ale také u neziskových organizací či v humani-
tární oblasti.
Svěřenské fondy
58
