Jedná se o národní přírodní památku, nejmladší sopku
na území Česka. Nachází se nedaleko měst Chebu
a Františkových Lázní. Vznikla ve starších čtvrtohorách
na dně vysychajícího slaného jezera, tedy zhruba před
80.000 lety. Pravděpodobnost, že by opět explodovala, je
minimální, a proto se nemusíte bát sem přijít. Doznívající
vulkanickou činnost zde připomíná jen oxid uhličitý
v podobě mofet neboli probublávajících plynů na zlomových
liniích, což je podobný jev pozůstatků sopečné činnosti
stejně tak jako existence minerálních pramenů.
Toto místo si oblíbil a několikrát navštívil také Goethe, aby se pokusil
vyřešit do té doby nezodpovězenou otázku. Šlo o houževnatý
vědecký spor mezi dvěma skupinami vědců-geologů „neptunistů“
a „plutonistů“. Neptunistické učení vykládalo vznik hornin usazením
z vody (Neptun – římský bůh vodstva) a příčinu sopečné činnosti
spatřovali ve vyhoření podzemních uhelných slojí. Naproti tomu
plutonisté (Pluto – římský bůh podsvětí, pekla), vycházející z učení
o žhavém jádru Země, vysvětlovali vznik sopek erupcemi žhavých
tekutých látek, vytlačovaných sopečnými jícny z nitra na povrch země.
V létě 1822 tady Goethe navrhl hraběti Kašparu Šternberkovi,
aby financoval proražení chodby do nitra Komorní hůrky.
Tím se mělo zjistit, zda je uvnitř vyhořelá uhelná sloj, jejím
žárem došlo k výbuchu, jak tvrdili neptunisté, nebo zda je
to kompaktní hmota ztuhlé lávy, jak tvrdili plutonisté.
Hrabě Šternberk s návrhem souhlasil, ale k hloubení došlo
až po Goethově smrti v roce 1834. Raženými štolami se
podařilo najít polohu sopečného sopouchu (sopečného kráteru,
vyplněného ztuhlou lávou). Tím definitivně určen sopečný
původ Komorní hůrky a mnohaletý vědecký spor skončil
vítězstvím plutonistů. A právě v tomto sporu sehrála Komorní
hůrka důležitou roli a upoutala tehdy na sebe pozornost
vědců. Stala se pojmem ve světové geologické literatuře.
Čas šel dál a Komorní hůrka ztratila na svém původním významu.
Jakási německá rodina tady sice vybudovala statek, ale ten pak
stačili soudruzi zdevastovat. Lišky tady dávaly dobrou noc. Naštěstí
po revoluci objevil génia loci tohoto zapomenutého místa podnikatel
Jan Kopička. Koupil většinu pozemků na jižním svahu sopky a uhranut
okolní krásou pojal záměr postavit zde desítky rodinných domů.
Všichni mu to rozmlouvali a argumentovali nutným krachem.
Dnes tady stojí 30 domů včetně krásného SPA & Wellnes hotelu,
který pan Kopička nazval, jak jinak než „Komorní hůrka“. Tady
jsou poskytovány profesionální léčebné procedury a člověk může
vychutnat i skvělé gastronomické služby. Rodiny v okolních domech
vytvořili malou, ale docela činorodou komunitu. Narodilo se tady
již čtrnáct dětí. Je obdivuhodné, jak jeden úspěšný podnikatel
může proměnit to, co leželo v zapomnění, v živé místo.
Na počátku byl výbuch sopky, pak přišel Goethe a po něm Kopička.
Nyní se čeká jen na vás. Určitě se tam vypravte. Nezapomeňte ale
jemně našlapovat! Co kdyby se sopka přece jenom probudila.
Tip na víkend
Po stopách J. W. Goetha na Komorní hůrku
Jméno německého velikána Johanna Wolfganga von Goetha zná snad každý.
Zato kde leží Komorní hůrka a co to vlastně je, ví jen málokdo.
Připravil: Luboš Drobík / Foto: Jan Kopička
Jan Kopička
•
absolvent Vysoké školy Báňské
•
za socialismu pracoval jako vedoucí dopravy
•
po revoluci začal jako podnikatel ve stavebnictví
•
rád cestuje, lyžuje, hraje nohejbal a volejbal
•
má dvě dcery
•
dva roky členem TOP09, kvůli Kalouskovi odešel
•
angažuje se společensky, je členem sdružení Vraťte nám stát
