Na jaře roku 2015 jsempředná-
šel v Prague Business Clubu, kde
jsem, jako již několikrát předtím,
vyjádřil své přesvědčení, že,
abychom porozuměli sou-
časnému světu, je zapotřebí
kombinovat rychlá média, jako
je internetové zpravodajství
s pomalými médii a jimi jsou
zejména knihy. Základ mého
vzdělání tvoří knihy, protože
v sobě soustřeďují píli a životní zkušenost autorů, kteří je psali a přitom se
opírali o zkušenosti nabyté léty studia či během dlouhých let, kdy o věcech
přemýšleli. To se týká zejména starších autorů. V současné době přistupuje
další aspekt – běžná každodenní média o některých věcech, jako je chud-
nutí střední třídy nebo ekonomická rizika buď nemluví vůbec, anebo jen
v podobě několikavětých vyjádření, která jdou jednímuchemdovnitř a dru-
hýmven, protože taková již je povahamédií.
Pokud kniha o současném dění vyjde v respektovaném nakladatelství,
jako jsou např. tradiční vydavatelské domy typu Penguin či Palgrave či
ještě lépe v některém z nakladatelství respektovaných univerzit, tak si
můžeme být téměř jisti, že neobsahuje věcné chyby a prošla důkladnou
recenzí. Autoři se ve svých vývodech nejspíš budou trochu mýlit, ale bude
to promyšlený, solidní omyl, jaký obvykle vede k dalšímu poznání, spíš než
sterilní pravda jiných.
Byl jsem tehdy požádán, abych zhotovil seznam deseti knih, které mo-
hou přemýšlivému, ale zaměstnanému manažerovi, pochopit povahu
současnosti. Myslel jsem, že to bude snadný úkol, ale nakonec jsem o klíči
k uchopení světa skrze četbu přemýšlel několik týdnů. Nakonec jsem zvo-
lil dvojí přístup. Staří autoři vychovaní v mnoha bitvách, útěcích a prohrách
nám dávají nahlédnout do vrtkavé duše davu, rychle se otáčejícího kola
Štěstěny i roli statečnosti a umírněnosti v dějinách lidstva. Pro neměnnost
a nepoučitelnost lidské povahy představují základ, na němž vyrůstají sou-
časní autoři. Zatímco u starších autorů je možné tento krátký seznam jen
doplňovat, umladších autorů se už za rok či dva ukáže, že nové tituly je nut-
né obměňovat, protože změny se zrovna teď odehrávají příliš rychle.
1.
Thúkydidés: O válce sicilské“ v Dějinách Peloponézské války
. Další
rovnocenné tituly jsou Hérodotovy dějiny, XXI-XXX. kniha Tita Livia
o druhé punské válce a rovněž spis Josefa Flavia O válce židovské.
Tyto knihy nás přivádějí k poznání lidské povahy a také tomu, jak
rychle se mění situace, štěstěna i samotný svět. V jejich světle lépe
rozumíme třeba dění kolem ISIS. Jsou napínavé, kruté, ale přinášejí
porozumění.
2.
Aristotelés „Politika“
. Proč Angličané již dávno vytvořili velice kulti-
vovaný a přitompraktickýmodel vlády? Protože v knihovně každého
politika až donedávna nechyběla Aristotelova Politika.
3.
Řehole svatého Benedikta
je jednímze základních logistických spisů
evropské civilizace. Řeší se v něm, jak mají lidé žít pohromadě, jaký-
mi pravidly se řídí vztah k nadřízeným, jaké jsou podmínky přestupu
z jedné práce na jinou. I když se to nezdá, tak praktická, psychologic-
ká pravidla využili nejenom mniši, ale také evropské armády a ještě
později velké firmy.
4.
Niccolo Macchiavelli „Florentské letopisy“
. V knize je popsáno
nějakých dvě stě let občanských zmatků a válek v Toskánsku. Je to
instruktivní čtení. Macchiavelli například píše, že je jednoduché způ-
sobit ve městě revoluci, ale nemožné ji uřídit a to tónem, jakým by
třeba mohl mluvit o akciovém trhu.
5. Pitirim Sorokin byl ruský sociolog, který založil na Harvardu katedru
sociologie. Hluboce se zabýval proměnami kultur a otázkami je-
jich konců a přerodů v jiné kultury. Nejlepší úvod je volně dostupný
na webu jako
Nieli, Russell (2006). “Critic of the sensate culture:
rediscovering the genius of Pitirim Sorokin”
(PDF).
6.
Joseph Tainter „Kolaps komplexních společností“
(česky Dokořán
2009) – klasický titul, ze kterého dobře pochopíme, proč jsou složi-
té věci a společnosti nebezpečné a jak stále dokonalejší dělba práce
vede ke stagnaci či kolapsu civilizace.
7.
Thilo Sarrazin „Německo páchá sebevraždu“
(česky Academia,
2011) kontroverzní nesmírně zajímavá kniha o tom, jak sami oslabu-
jeme vlastní kulturu
8.
Michael Lewis „Big short“
(česky Dokořán, 2013): v této knize jsem
pochopil, že světovou ekonomiku neovládají ekonomičtí géniové
s obrovskými počítači nacpanými daty, ale často omezení a namyš-
lení lidé, kteří přivedli svět ke krizi a klidně to udělají zase. Lewis je zná
osobně a ví, o čem píše. Čte se to jako detektivka.
9.
Erik Brynjolfsson a AndrewMcAffee „Druhý věk strojů“
(česky Jan
Melvil, 2015): Kniha o tom co nové technologie udělají se zaměst-
naností a distribucí zisků. Začíná jako oslava technologií, ale končí
velkými obavami z dalšího sociálního vývoje.
10.
Ian Kershaw „Konec, Německo 1944–45“
(Jota 2013) a doplňková
kniha
Keith Lowe „Zdivočelý kontinent“
(Paseka 2015). První kni-
ha pomáhá porozumět tomu, jak Německo mohlo až do posledních
válečných dní vydávat noviny a distribuovat mzdy a potraviny. Po-
kud stejný německý duch ještě žije, tak asi zvládne i energetickou
transformaci a uprchlickou vlnu. Druhá kniha je o emočnímvyrovnání
s válkou, vyřizování si účtů a regeneraci Evropy. V kapitolách např.
o velkém řeckém hladomoru nebo chorvatských čistkách člověk po-
chopí ledacos z dnešního dění.
Schází nějaké dílo duchovní kultury, poezie či umění, schází toho opravdu hodně, ale na základě výše uvedených titulů je možné jinak porozumět tónu a obsahu
současných médií a lépe odhadnout trendy, které formují tento svět.
Václav Cílek /
Deset knih k přemýšlení
Foto: Archiv klubu
25
