PINKAS
Na jarním salonu v Paříži roku 1861 visela
Modlitba za oběšence, obraz českého, v Paříži
žijícího malíře, Soběslava Pinkase, hned vedle
Manetova obrazu Španěl hrající na kytaru.
Oba obrazy čekal stejný osud – pohoršení
a posměch, jak to u průkopnických děl bývá.
Na další salon už ani jeden z nich nemohl, a tak
vystavovali (zase společně) na tzv. salonu
odmítnutých. Pinkas nesl neúspěch těžce. Svůj
obraz namaloval jako reakci na sebevraždu
svého přítele malíře, který tak hořce nesl svůj
vlastní neúspěch, že se oběsil. Pinkas ho odře-
zával od provazu. Jistě strašný zážitek na celý
život. Z toho zážitku pramenil impulz k vytvo-
ření jednoho z prvních realistických obrazů
ve světovém umění a rozhodně základní dílo
realismu českého. Zneuznání obrazu i morbid-
ní téma ovšemzpůsobilo, že jej odmalíře nikdo
nechtěl koupit. Přemaloval tedy oběšence
v levé části a nechal pověrčivé báby marně če-
kat na oběšencův provaz. Tím za svým obra-
zem zametl stopy tak dokonale, že byl 150 let
pokládán za ztracený. Experti fondu jej objevili
loni na zapadlé aukci v Dijonu. Od Pro arte ho
zakoupila Alšova jihočeská galerie v Hluboké
nad Vltavou, kde se stane stěžejním bodem
nově budované stálé expozice.
skvostů a průkopník nových směrů investic
Soběslav Pinkas
(1827–1901):
Modlitba za oběšence
, 1861, olej, plátno, 124 × 98cm, signováno
a datováno vlevo dole Soběslav Pinkas 1861. Vystaveno 1. 5.–1. 7. 1861 na jarním salonu v Paříži
(č. 2561), od té doby pokládáno za ztracené; do Pro arte získáno v dubnu 2014 na aukci v Dijonu;
29. 4.–1. 5. na 1. výroční výstavě Pro arte, Praha; 9. 10. 2014 – 3. 1. 2015 na výstavě Opus magnum,
GAVU Cheb; dnes v majetku Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.
73
