Jsou lidé, kteří v bezpečí svého útulného obývacího pokoje, prožijí velký kus svého života. Televizní obrazovka jim každý den popíše nějakou cizí
zkušenost, kterou ale oni nikdy neprožili. Jsou jiní, kteří mají tlačítko televizního přístroje stále v poloze OFF, všechno si potřebují zažít, osahat
a proto vyrážejí za dobrodružstvím do nejzazších koutů světa. Jsou to lovci zážitků. Často si sahají až na dno svých možností, ale vědí, že žijí.
Jedním z nich je i dobrodruh, cestovatel a mořeplavec
Jiří Denk
, který si krátí chvíli, když není na nějaké expedici tím, že je jednatelem poradenské
společnosti Altego s.r.o. V Prague Business Clubu poutavě vyprávěl o svých jedinečných cestách.
Připravil: Luboš Drobík / Foto: Jiří Denk
Antarktidu a zpět
aneb: „Plavba na Mys Horn, Drakeovým průlivem
na Antarktidu a mezi ledovci na polární stanice a zpět“
Expedice na
Mám dost dobrodružnou povahu a každý
rok musím na pár měsíců vypadnout z toho
každodenního shonu, který mám s řízením
firmy a vyčistit si hlavu.
Obeplul jsem celý svět, ale vždycky jsem toužil
podívat se na Antarktidu. To se mi nakonec
i podařilo. Plavba trvala více než tři týdny
a uplul jsem při ní skoro 2000 námořních mil.
Jenže to nebylo nikterak jednoduché. Asi
nejnáročnější bylo proplout Drakeovým
průlivem, který spojuje Atlantský a Tichý oceán
a leží mezi jihoamerickou pevninou a Jižními
Shetlandami. Zpočátku šla plavba dobře, ale
už kolem půlnoci začal zesilovat vítr pozvolna
až na 30 uzlů (55 km/h). Nejvíce jsem viděl
na ukazateli větru 39 uzlů (72 km/h), ale určitě
v nárazech bylo někdy i o trochu více. Vlny
nebyly nijak velké, asi 4 až 6 m vysoké, ale
šly hodně rychle za sebou, byly ostré a často
se zalamovaly u lodě. Navíc šly neustále
z různých směrů.
Moře tady bylo celé rozdivočené, jakoby
rozorané a rozbouřené. Údajně je to druhé
nejbouřlivější moře na světě. Plavba to byla
opravdu nepohodlná. Při plavbě nemůžeme
v lodi topit, takže byla velká zima – uvnitř lodě
i třeba jenom 5°C, všude bylo velké vlhko, věci
neschly, po stěnách stékala vysrážená voda,
nemohli jsme se nijak ohřát, věci byly vlhké,
spacáky vlhké.
Všichni členové posádky, pokud nebyli ve hlíd-
ce, leželi ve spacácích, nemluvili, jen občas
něco snědli, málo pili a jen občas šli na záchod.
Mokré hadry a ostatní věci se povalovaly
v lodi i na podlaze. Byl tam hrozný nepořádek.
Loď vypadala jako loď duchů. Ovšem podle
70
