Edgar Degas
(1834–1917):
Tanečnice
. Marioneta, 1904, lipové
dřevo, polychromie, přírodní vlasy, původní textilní doplňky a dřevěné
vahadlo Horward, výška 80cm; provenience: Divadlo Nabots v Paříži,
od 1904 v majetku zakladatelky divadla Mme Forainové, později
ve sbírce nejvýznamnějšího francouzského loutkáře
2. poloviny 20. století Jacquesa Chesnaise (1907–1971); ta prodána
21. 6. 2014 v Paříži v paláci Drouot. Loutku zde zakoupilo Pro arte,
které na základě prosby Muzea loutkářských kultur v Chrudimi,
organizaci MK ČR, jež se dražby tohoto předmětu nemohlo zúčastnit,
mu tuto svou akvizici přenechalo.
DEGAS
Toto jedinečné dílo světového loutkářství a zajisté i jedna z nej-
vzácnějších loutek na světě, je jedinou zachovanou loutkou z rukou
slavného impresionisty vůbec. Edgar Degas vycházel při práci
na hlavičce této marionety z původního voskového modelu své so-
chy čtrnáctileté tanečnice Marii van Goethemové. Jeho loutková
Tanečnice, kterou dle rodinné legendy vyřezal už téměř slepý, byla
ovšem jedinou z Tanečnic divadla Nabots, která byla vybavena jeho
hlavou a byla po celé století jednoznačně nejvzácnější a nejopatro-
vanější postavou Chesnaisovy loutkářské sbírky. Zdánlivě nespl-
nitelný sen – vidět někdy tančit některou z Degasových tanečnic,
se může splnit v příštím roce, kdy bude v chrudimském Muzeu
loutkářských kultur vybudována speciální klimatizovaná místnost,
v níž bude lípou vonící Marie van Goethemová vystavena.
Investiční fond Pro arte je poměrně mladým subjektem (byl založen v roce 2012), ale na českém trhu
s uměním se prosazuje stále zřetelněji. Je to nejen velmi dynamická investiční instituce, zatím jediná svého
druhu v České republice, ale zasahuje i do dějin českého výtvarného a galerijního života. Dvě z jeho tří
nejvýznamnějších akvizic za loňský rok jsou skutečné objevy a skončily obratem ve veřejných sbírkách,
neboť jde o díla natolik unikátní, že by jinde, upřímně řečeno, ani skončit neměly. V prvním případě jde o objev
národního významu, základního díla českého realismu, nejvýznamnějšího obrazu Soběslava Pinkase, který
byl půldruhého století pokládán za ztracený. Ve druhém případě jde už o úspěch světový. Získat jedinou
existující loutku tanečnice z rukou Edgara Degase do české státní sbírky v dražbě proti Centre Pompidou,
to se nepodaří každý den. A třetí, dosud nejvýznamnější přírůstek, celkem 106 prací Františka Kupky –
cyklus Člověk a Země z let 1904–1905, zahájil v březnu ve Frankfurtu svou cestu po několika západních
metropolích, z nichž druhou zastávkou bude podzimní vystavení jeho části v Národní galerii v Praze.
Časopis Klub se obrátil na kurátory Pro arte, aby našim čtenářům tyto tři mimořádné
akvizice představili prostřednictvím obrázku a krátkého popisu.
Připravil: Pavel Chalupa / Foto: Archiv Pro Arte
Pro arte:
objevitel uměleckých
72
