Tehdy jsem schopen přispívat tím nejlepším,
co ve mně je. Poskytne-li mi mé okolí důvěru,
svobodu a bezpečí, jsem schopen napojení
na nějaký vyšší princip, kterého jsme součástí,
na nějakou banku informací, na kterou jsem
schopen se iracionálně napojovat, a následně
vše i intelektuálně dopochopovat. Teprve
tehdy se cítím a jsem lepším člověkem a také
celé společnosti jsemmnohem více platný
a přínosný. Vím, že když se spolehnu na to, co
cítím, a nezpronevěřím-li se tomu, provede
mě to bezpečně celým životem. Dokážu-li to,
pak mám šanci být lepším člověkem trvale.
Ondřeji, co Vám v naší společnosti vadí, co
ve Vás probouzí negativní emoce, co Vás
ještě umenšuje?
V každodenním životě je to bezpochyby
elementární neslušnost, tupost, agrese, vyčů-
ranost, zbabělost, nevelkorysost, záludnost,
ale i hamižnost. Taky třeba to, že lidi tady
často nejsou schopni ani ochotni pokoušet se
vnímat svět v širších souvislostech a oprostit
se od svého ega. Dobrovolně se vzdávají toho
úžasného daru, zůstat po celý život svobodní
a otevření, navzájem se obohacovat, společně
sdílet a posouvat se dál. Z nepochopitelných
důvodů jsou místo toho zaťatí, uzavření,
urážející, sebestřední, nevzdělaní a hloupí
a buranští. A ještě často naivně věří, že se tím
snad před něčím ochrání. Ztratili úctu k tradič-
ním hodnotám, které jsou pro ně jen prázdné
floskule, nebo o nich nemají nejmenší tušení.
Jakoby vůbec nepociťovali spoluodpovědnost
za prostor a čas, ve kterém žijeme. Často
jen kritizují všechno kolem a zjednodušují.
Například, že všichni politici lžou a kradou
anebo že všichni podnikatelé jsou zloději
a lumpové. A to je strašně nebezpečné.
A nevadí Vám netečnost elit tohoto
národa, které neplní svojí kontrolní roli,
mlčí a nechávají to v podstatě být, čímž
nepřímo umožňují, že se nám tady nešvary
vesele množí?
Víme, že tady byly elity několikrát historicky
zdecimovány, a i to je důsledek. Kdo jsou
ty elity? Obávám se, že velká část národa
není schopna je ani teoreticky definovat,
natož pocítit jejich potřebu. Obávám se, že
pro velkou část populace se lidé, o kterých
mluvíme, mohou dnes jevit spíše i jako blázni,
podivíni anebo lidé, kteří tím, co činí, určitě
sledují něco jiného. Nedej Bože jsou-li tací
ještě ke všemu bohatí. Tady se teprve musí
vybudovat společnost, která bude potřebu
a nezbytnost elit jasně pociťovat. První krok
bude, budeme-li schopni to, co elity jsou,
a proč jsou tak důležité, vůbec pojmenovat. Až
tehdy se stanou nedílnou, definovanou sou-
částí našeho světa, který si je bude pěstovat,
chránit a hýčkat, protože už budeme vědět, že
čím víc takovýchto lidí máme, je větší naděje,
že se nám povede lépe.
Co pro Vás elity znamenají? Dokázal byste je
charakterizovat?
Jako radu moudrých, jako skupinu lidí, která
tím, co dokázala a jak žije, ukazuje cestu,
motivuje a inspiruje ostatní. Má pevně
zakódované morální hodnoty a není pro ni
nic přirozenějšího, než je za všech okolností
uplatňovat a to navzdory inteligenci, která
bývá tak často komplikující. Jsou to ale
i lidé, kteří pro hodnoty jako je svoboda,
demokracie, láska k bližnímu, vlast, ale
i plnění našich povinností vůči spojencům,
tedy hodnoty, „o kterých část národa ani
neví nebo jsou pro ni víceméně abstraktním
pojmem“, schopna položit i život. Jsou
naprosto bezpečně vedeni mravním zákonem
a zákonem Božím.
Vy jste Ondřeji jedním z nejlepších českých
herců, jste vlastně elitou tohoto národa,
Vaše názory by měly být více slyšet. Rozho-
vory ale skoro žádné neposkytujete. Proč?
Protože psané interview, na rozdíl od in-
teraktivního rozhovoru, je utrpení a porod
a není tolik času ani sil. Když jsme se bavili
u vás v klubu, bylo to něco docela jiného než
formulovat věci na papír. Vždyť už se milý
Luboši scházíme skoro půl roku a ladíme
správné znění tohoto rozhovoru.
8
