Pro slovo nemusí chodit daleko. Své názory na poměry v naší zemi vyjadřuje s otevřeností
sobě vlastní. Klaus, Zeman, Kalousek, Topolánek… žádná niť na nich nezůstane suchá. Andrej
Babiš není žádný „jeho Andrejko“, ale je mužem na správném místě. Nepatří do jurodivých
táborů Babišových bezmezných obdivovatelů ani lokajských kritiků. Povídám si s Janem
Krausem a pěkně nám to jiskří.
Jste známým hercem a moderátorem.
Myslím, že s Vaší značkou byste si vysta-
čil až do konce života a věci kolem sebe
už nemusel moc řešit. Ale děláte to právě
naopak a o všechno se aktivně zajímáte.
Komentujete, co se tady děje, píšete blogy,
glosujete, jste ve správní radě Nadačního
fondu proti korupci. Zatímco jiní umělci
jsou uzavřeni ve svém uměleckém světě
a jejich názory ke společenskému dění nej-
sou slyšet, Vy se angažujete. Proč?
To je úplně normální, že většina lidí nic nedělá
a část umělců mezi tu většinu patří. Ta část
lidí nic nedělá taky proto, že je to nad jejich
síly. Chodí do práce, večer přijdou unavení,
spí a ráno jdou zase do práce a nemají myš-
lenky na to, se něčím zaobírat. Také to není
součástí jejich kultury, že by nějak reflekto-
vali společnost. Takhle je to všude na světě.
Reflektování společnosti je věcí elit, protože
ony mají největší přirozenou vůli společnost
ovlivňovat nebo se o to alespoň pokoušet,
protože v tom prostředí, ve kterém žijí, bu-
dou žít jejich děti. Elity jsou tou silou v každé
zdravé společnosti. My jsme, bohužel,
postkomunistická demokracie a naším pro-
blémem je, že elity jsou opravdu neelitní,
zdecimované. To je jednoduché, postavte
si fotbalový tým a 40 let vyhazujte ty nej-
lepší hráče, případně je popravte, zastřelte.
Kde asi pak v té tabulce skončíte? Nikdo mě
nikdy nemůže přesvědčit, že to za 5 let za-
hojíte. Nezahojíte, to chybí ve strukturách
rodin, společnosti. Komunismus se ješ-
tě jako zvěrstvo podepsal v tom, že jsme
všichni byli jakoby jedna hromada, ve všech
ohledech, materiálně, intelektuálně, dokon-
ce ti chytřejší, že by se měli přizpůsobit těm
méně chytrým, protože jsou vládnoucí třída.
No to byl absurdní systém.
Moderujete masově sledované televizní
pořady, určitě tím máte na všechny velký
vliv. Cítíte nějakou osobní zodpovědnost?
Ne, já to nemám jako osobní zodpovědnost,
já to mám pudově, ale zajímavé je, že to mají
všichni mí sourozenci již od mládí.
Je tady nějaká souvislost s Vašimi židov-
skými kořeny? Historie je plná událostí,
kde selhaly společenské elity a Židé to pak
nejvíce odnesli.
U mě to vede k těm informacím, které do-
stanete v šesti letech o koncentračních
táborech, což vás samozřejmě ovlivní,
protože zjistíte, že na světě se můžou
dít věci, které si nelze vůbec představit.
Najednou se dozvídáte, že se reálně děly
a dokonce ve vaší blízkosti a že je jen náho-
da, že jste tady. Také si myslím, že zajímat
se o společnost je součástí úrovně kul-
tury každého rozumného člověka. Pokud
říkáme, že se od zvířat lišíme tím, že pře-
mýšlíme, tak s dovolením bych to rád viděl.
Pokud někdo jen žere, kadí a vydělává,
tak je zvíře. Já tím nechci řadě lidí křiv-
dit, když je to nad jejich síly, pokud na to
nemají mentálně či intelektuálně, tak to
není jejich chyba, tak to dostali od přírody.
Jestliže ale dostali nějaký vklad intelektu
nebo schopnosti něco reflektovat, napsat,
říct, tak jejich míra zodpovědnosti je větší.
Jestliže jsou dokonce veřejně známí, tak to
je násobek zodpovědnosti, protože jejich
vliv je pak velký.
Německý filozof Friedrich Nietzsche řekl,
že zásadní změny se dějí plíživě, pomalu,
v malých krocích, vše vypadá neškodně,
přicházejí jakoby na “holubičích nožkách“.
Když se pak všichni proberou, tak už je
pozdě. Myslíte si, že se právě teď něco ta-
kového děje?
Jsou tady velké krize, jako Ukrajina, Rusko
a Islámský stát. To nepřišlo jen tak, to se
dlouho před tím rodilo a dlouho se tomu
nevěnovala pozornost. Přitom to má vliv
na celou Evropu, která momentálně v rám-
ci multikulturalismu stojí před dveřmi,
ve kterých hoří a neví co s tím. Také neví, co
s takovým agresorem, jako je Rusko. Proto-
že když někdo sebere takový kus země jako
je Krym a západní Evropa řekne jen „To je
ale ošklivé“, tak je v krizi. Proč? Protože ten
agresor se jí nebojí a klidně si to vezme.
Myslíte si tedy, že by mělo být cílem
západní demokracie, aby se Krym Ukraji-
ně vrátil?
Tady je problém v tom, že demokratické in-
stituce jsou vždy slabší proti agresi, takže
k tomu navrácení nedojde. Je to stejné jako
když k vám na zahradu přijde parta pěti bez-
domovců, kteří nemají co ztratit a řeknou
vám, ať jim dáte peníze nebo vám to tam
rozmlátí.
A pokud jde o ty islámské fundamentalisty, ti
se nebojí ani té smrti, na kterou se dokonce
i trochu těší. Tam už není ani přirozený pud
sebezáchovy. Evropa je v krizi taky proto,
protože se teprve před nedávnem ustano-
vila, teprve se konstituuje a není schopna
na to adekvátně reagovat.
Připravil: Luboš Drobík / Foto: ČTK
38
